Můj psychoterapeut mi řekl, abych se vypsal ze svejch emocí...

Pěkně hnusná snůška drbů!

2012-02-09T19:18:00.000+01:00

Moje máma má chlapa! (ale to většina z vás ví)... nechte mě vám povědět celý příběh.

Před asi 7mi lety se rodiče rozešli... pamatuju si, jak mi táta vyprávěl, jak se bál, že už bude na věky single a pak našel mojí mámu a tak - cituji - "jsem si řekl, že to zkusim ještě jednou". Ty vole. Tati! Tos nemusel... Našel si přítelkyni, která k němu fakt sedí. O dost víc. Pamatuju si, jak jsem jednou něco řešil na školním výletě s mašťákem Dejvem... Něco co bych radši řešil s Otcem. Pamatuju si, jak jsem pak přišel domů, povídal si s mámou... a najednou mi došlo, že mi ten Otec chybí. Pamatuju si, jak jsem šel na balkón a chytl depku. Pamatuju si, jak za mnou přišla máma, obejmula mě... a začala taky plakat. Pamatuju si, jak jsem se s tátou pohádal, udobřil, pohádal, nasral, udobřil. Pamatuju si, jak jsem si řekl, že by to nasranost nevyřešila.

Aby z toho má malinká hlavička nebyla pomatená. Pojďme se posunout v tomto příběhu o pár dní dopředu. Byla sobota 14. ledna

1) Prosim?
2) Privát?
Kámoši/s kámošem/kámoš/whatever rozbili/jsme rozbili/rozbil/whatever výtah, vytáhnuli nás ňácí cápci a pan domácí se do mně pustil, že jsem strašnej vandal, že budu platit opravu celýho výtahu, že si to vyříká s mojí mámou, že si jí vezme na kobereček, drž hubu. Byl jsem z toho v piči, volám mámě, která je údajně s kamarádkami. Položila to. Sakra! Proč teď? Minutu na to mi volá nazpátek. V pozadí je strašný ticho, já jí začal zmateně popisovat co se stalo. Měl jsem pocit, že jsem udělal strašnej průser... Druhej den přišla domů a Týna se jí zeptala, kde byla. Prý s kamošema. "Jakýma?" "Neznáš". Prosim? Že neznáme její kámoše? Sakra... to mi ňák smrdí.

Tak to ne. Tady se něco děje. tenhle víkend odjela na hory 's ňákým chlapíkem a jeho synem' wha? Okey... pokud mi nechce říkat detaily, tak ať neříká. Nech si to! Když se vrátila, tak něco naznačila - poměrně silně. Prý se jmenuje Josef a prý mě s ním chce někdy seznámit. A dneska? Slyšim jí jak v práci telefonuje "no ahoj" "já jsem teďka v práci, ale už se obouvám.." "tak za 45 minut bych mohla bejt u tebe" "okey... zatim"

"Mami? Kam jdeš?"

(zapeklitý ticho)

"Jinak. V kolik dorazíš domů?" - pamatuju si, jak se mě na to ptávala ona. Heh... karta se obrátila

"Za Josefem"

"Tak ho pozdravuj"

"Jo a BTW. Je to programátor. A má rád pivo a kořalku"

Sakra mami! Big up!

Drinking: Coffee
Listening: DJ Isaac's Hardstyle Session #30 - http://youtu.be/ggNqADmc9ok
Thinking about: Life is like a path we all have to walk!

(Fuck S.O.P.A)

2012-02-02T16:33:00.002+01:00

(k tomuto článku mě motivovala písnička - Arion - Internet Rebellion (Fuck S.O.P.A))

It's like we've worked for two entire decades
Developing something that gives each of us
The ability and access to express ourselves as individuals
What happened to our freedom?
It seems that this is yet another force field the government has inflected upon us to enable more control
More power
Why do we have the least of the say?
Why is it that the uneducated of the internet are the ones calling all the shots
The ones that don't understand the concept of the world wide web
Each and everyone of us is a product of the internet
The internet is a product of us
It has grown with us and nourished within our generation
And as it stands now I will not let it be taken control of by some power hungry motherfuckers

Fuck S.O.P.A.!

The internet allows us a chance at gaining more access to tools
Which would in term speed the process of learning, communicating and sharing
It enables us to gain awareness of what's happening across the globe
And share what we see or hear
Social networking sites granted us the ability to share information that works easier
Songs, pictures, videos
How could something as simple as posting a link generated by the internet
Be classified as copyright infringement
Therefore forcing sites to feel obligated to take them all down
What would the internet really be without reblogging, reposting, retweeting
The internet was created to make lives easier, not harder
The internet was developed, to break our limits, not create them
Oh yeah

Fuck S.O.P.A.!

a má strašnou pravdu... (tento článek je přehnanej... nevěřim tvýmu názoru)

Všichni jsme se podíleli na vývoji největšího systému, kde se každý může individuálně projevit. Svobodně! Bez servítek říct, co mu leží na srdci, postěžovat si příteli, sbalit ňákou pipi, poslat mail mámě jestli koupí mlíko, domluvit se na oslavě narozenin... jednoduše a pomocí pár kliknutí, post na tumblr, Facebook, Twitter, Youtube, Vimeo... a nebo už... článek na blog. Každý internet něčím poznamenal. Každýho internet poznamenal.

Vyrostli jsme s internetem a ten vyrost s námi. Nechci žít v internetové generaci s cenzurovaným internetem. To je píčovina!

Kdokoliv kdo něco sdílel pomáhal zvýšit slávu danné věci, videoklipu, písničky, obrázku, meme, vtipu, dozvědělo se o ní víc lidí a někteří v ní našli to, na co jste chtěli poukázat. Někteří z nich to i sdíleli dál. Bez internetu by byla menší známost/sláva... Představte si, že by byl Twitter bez tlačítka , Facebook zase bez Tumblr by neměl vedle svého krásného srdíčka a Email by byl bez svého starého a na YouTube.. Kurva na YouTube

Nechci aby internet vedla vláda, která nechápe myšlenku internetu - být v kontaktu, vytvářet a sdílet. Dyť první protokol, kterej kdy vznikl byl SMTP (tady mě můžete opravit) na posílání E-Mailů - sdílení myšlenek, textů, zpráv, powerpointovejch prezentací plný roztomilých kočiček. Poté HTTP (Hyper text transfer protocol), pak se přidávali další, FTP (File transfer protocol), internetové služby, sociální sítě, pirátská úložiště, cloud! Proč by měli bejt uživatelé ti, kteří nemají co říct? Bez nich by to všechno byla jenom nepoužívaná služba která by zela prázdnotou. Celou dobu se internet vyvíjel tak jak uživatelé chtěli. Při vzniku si někdo řekl, jak všem lidem internet zpřístupnit bez nutnosti jim do bytu pokládat další kabel? Zjistilo se, že většina lidí má doma pevnou linku... a ejhle. Vytáčené připojení k internetu rychostí 56Kbit/sec... Vítej! Později se zjistilo, že uživatelé chtějí víc... aspoň 1Mbit/s. Vítej! Později bezdrátové připojení - Wi-fi, a rovnou připojení, který by bylo všude a samozřejmě bezdrátově - 3G.

Programátoři stavěj strukturu internetu, ale obsah jeho uživatelé. Podívejte, co internetová komunita vytvořila. Nemluvim jen o meme, podívejte se na lidi jako je RayWilliamJohnson - nesledovanější youtuber, MysteryGuitarMan, MeekaKitty, OGFurious, Nigahiga, Shane Dawson... Spousta DJs by bez internetu byli absolutně neznámí. Co třeba taková ZOMG Kitteh, Nyan cat, Double rainbows, Sneezing panda...
Suki out!

Drinking: Cofee
Listening: Bass Modulators - Keep On Rocking (http://www.youtube.com/watch?v=s_S3EEZ5Vxs)
Thinking about: K! Drž hubu!!!

brekot

2012-01-27T21:17:00.000+01:00

Ta depka je nezastavitelná... nechám jí na sebe padnout... a uvidim co se stane. Nemocnost. Celej den doma. Cígo. Nemám papírky = trafika. Tak si rovnou koupim pivko... je přeci pátek. Bukowski styl - Levnej chlast, cíga a kurvy... na plnou hubu to sepsat a pak to podávat malejm zmrdům.

"Sperma zasychá rychleji než láska" - Bukowski.

Ani nevim jak dlouho zasychá sperma. Ani jak dlouho zasychá láska. Vim, že je jedna, která nezaschne... občas povadne, ale pořád tam je. Pořádně vlhká. Nedokážu se jí zbavit. Jedna z mých vlastností - potřebuju milovat... potřebuju nenávidět. Padá na mě únava a zbytky ostříhaných vlasů na mý hlavě, který se z mý hlavy ještě nedostaly. Potřebuju jí... kde je? Určitě někde šuká... děvka jedna. Ne... ta věta se sem nehodí.. no... i když. Ten šuk jí závidim.. "sex sem viděla naposled v televizi.. už ani nevim,jak se to dělá".
Ráno jsem měl strašně hezkou náladu. Psal jsem jinej koncept na blog, kterej mi přijde moc stupidní... psal jsem o všem. Blog nemá bejt o všem. Má bejt o myšlenkách/pocitech. Vložim krátkej kus. (Sakra... kde se vkládaj kusy?)

Včera jsem doktorku zaspal. Resp. jsem si nezapamatoval její jméno (i když má pěknou sestřičku... ) tak ani jméno tý sestřičky (Prý Hanka... heh :D )... než jsem šel spát, tak mi bylo sděleno, abych si nastavil budík abych nezaspal... vysral jsem se na to... stejně vstanu v 9:00 a doktorka je tam do 10:00.
Vstanu. Podívám se na hodiny. 9:00. Yes. Achievement unlocked. Ráno čaj, cígo, m*********. Přijdu za doktorkou a ta mi předepíše jakýsi Solmucol. V lékárně ho neměli v sirupové podobě, tak jsem vzal "Granulát k vnitřnímu užití". Granulát.. eh.. čeština je divná (Ejak*?). Dává se to do skleničky s vodou a chutná to jako citrónová limonáda. Už chybí jen 3 kostky ledu a plátek citrónu. Prc.

A to mě má vyléčit? To jsem si rovnou místo Granulátu za 135,- mohl koupit 5 citrónů a levný víno. Je nádhernej den. Dívám se coby...
Taková ta ranní nuda.. Cígo (odpusť)
Chtěl jsem vysvětlit včerejší SMS... tak mi ňák dochází, že to stejně nemá cenu...
Kámoš po mě chtěl jakousi rádoby app. Už se rýsuje... a má pár (to jakože dvě) solidních vlastností. Možná jí sem někdy uploadnu... stay tuned!

Chtěl jsem jí dělat v C# který mi přijde víc sexy, ale došlo mi, že ho neumim.. tak jsem přesedlal na VB.NET. stejně jsem byl na sebe patřičně hrdý... že se mi povedlo něco kreativně vytvořit a bylo to přesně tak, jak jsem chtěl aby to bylo... To cígo potom chutnalo na jedničku... Ta depka se zastavila... díky nedokonalé QWERTZ klávesnici...

Like? Buy!

Quick! Shoot me in the face!

2012-01-23T18:39:00.000+01:00

(reference na ASDF movie)

Zrovna jsem jel ze školy. Nálada malinko v piči. Pár věcí se mi sere. Na dveře klepající faktura za poškození výtahu, pětka v pololetí, hádky doma, nefungujou mi sluchátka, cejtim se jak alkoholik, předmaturitní stres, nestíhám ani číst RSS, tumblr, novinky na Youtube natož třeba takovej Twitter. Nestíhám nic. Nestíhám povinnou četbu. Povinnou četbu z ANJ jsem stihnul tak tak. Nestihnul jsem odevzdat úkol z PRG včas. Nestíhám dodělávat starší projekty. Nestíhám svůj vlastní stín. Nestíhám se!

Abych se vrátil... jel jsem ze školy. Nálada malinko v piči. Za dnešek jsem stihnul 5/5 věcí.

1) Vrátit kámošovi to, co si tu o víkendu zapomněl

2) Poslat kámošovi sluchátka aby je opravil

3) Poslat random SMS bejvalce

4) Koupit tabák

5) Doufat v lepší zítřky.

Abych se vrátil... jel jsem ze školy. Nálada malinko v piči a vedle mě cápek, kterej si čte noviny - MF Dnes. Na titulní stránce nápis jako hovado "Karlův most do dražby?". Zkurvený češství. Jděte do prdele s hrdostí! Budovat ňákej stát kterej pak udělá co? Zadluží se a začne prodávat státní památky? Letiště? Zoo? Náměstí? Co bude dál? Pražský hrad? Šluknovskej výběžek? (je pravda, že jim ten kraj asi moc nevydělává... ale stejně... !KURVA!jetonádhernýmísto). Jeden záchodovej článek "Má škola pomáhat našim dětem k úspěchu a spokojenému životu? Nebo je to servis pro zaměstnavatele, kterým dodává na míru šitou pracovní sílu?" - Respekt. Potřebuju vypadnout. Do toho vládní hroty s projektem PROTECT IP / SOPA (kterej naštěstí neuspěl, ale nebojte se... přijde další projekt podobného rázu), zavřenej Megaupload, případ Jammie Thomas,Chytá mě paranoia. Potřebuju vypadnout. Potřebuju chytnout za ruku, pohladit po duši, pošeptat do ucha "Na co čekáš. Pojď už!" a odnýst někam daleko.

Abych se už nemusel vracet... sedim u kompu. Mám chuť na FitBox. Ne. Mám chuť se vožrat a porvat. Dát pravej hák. Dostat pěstí. Padnout na zem. Dostat kopačku. Zakašlat. Okusit chuť dna. Plivnout na zem krev, stoupnout si a říct si: "Tak a teď si to dám ještě jednou. Od začátku." Probudit se s čistou hlavou... Probudit se! Těšim se na středu.

PF 2012

2012-01-11T20:21:00.002+01:00

Sorry lidi. Nemám na vás čas, tak píšu až teď
(pokračování z PF 2011)

Do roku 2011 jsem vstoupil... po čtyrech. Z půlky po rozchodu s tou malou/šílenou/vyhrocenou :) .

Během roku jsem si řekl, že chci bejt kurva šťastnej člověk, spolehlivej a ochotnej... Ještě pořád mám tuto ideologii někde tady v hlavě. Zatím mám pocit, že se mi daří a zatím jsem nenarazil na svini, která by tuto ideologii posrala.

Zde je pár mých milníků minulého roku.
- Potkal/poznal jsem Kuře (mládě hrabavých ptáků #LOL)
- Ve stylu jsem oslavil své narozeniny (viz. obr #01) - zbytek mám zacuchanej
- Začal jsem programovat ve větším
- Prošel jsem zkouškou zvaná "Praxe"
- Prožil jsem nejdelší a zároveň nejkratší kalbu v Říčanech
- Přijal jsem pozvánku na strašně libovou chatičku o který jsem se rozepsal níže
- Zjistil jsem, že mám strašně úžasnou sestřičku (viz. obr #02) a že si jí můžu vychovávat k obrazu svému (Světe. Těš se na dalšího neřáda!)
- Kurva ty priváty! (viz obr #03)
- Vánoce ve stylu "kouzelnosti/malebnosti/nádhernosti"
- Silvestrovskej privát ve stylu rozchod/chlast/UV zářivka

*Velký DUBín
Sakra! Kdo mě překecal ať tam jedu tak toho miluju. CRU! Miluju tě!
Prej "No... jsou tam lidi ze třídy, který moc neznáš, ale jsou v pohodě. Pak tam budou ještě 4 co znáš." (Okey Suki. Neudělej ze sebe dementa, ať se na tebe nedívaj skrze prsty). Pamatuju si, jak jsem měl strašný obavy jestli zapadnu. Tak jsem to udělal nejjednodušší cestou. Vožer se, chovej se přirozeně, ale ne moc přirozeně a počkej jak budou reagovat. Pamatuju si, jak jsem se s jednou holkou bavil a pak jsem jí řekl něco ve stylu "Drž hubu ty píčo" a ona mi odvětila ve stylu "Já ti dám píču ty čůráku" (Heh. Cože mi dáš?). Wow.. Ona přitakala! Konečně někdo, komu nevadí, když se chovám jak malej puberťáček. Pamatuju si, jak jsem s kámošem nastoupil do člunu, vzal ňáký cíga, ňákou flašku a jel se s nim projet po rybníku/jezeře. Kurva to bylo hustý, tlachali jsme o všem možný a přitom jsme věděli, že si budeme pamatovat jen jednu jedinou věc. "Kurva to bylo hustý!"... A to slunce jak šajnilo celou dobu! Kurva! Parády! Chci to zažít! Ještě jednou! A pak šup na dance-floor a jít se vožrat a dělat píčoviny, skákat do vody! Dávat si panáky a zářit. Přes den se opalovat, chytat ryby, poflakovat se a večer zase! Člun, flaška, dancefloor, dubstep + hardstyle, divný fotky...

Když jsem se s těma lidma viděl v ňákej pátek tak jsem byl přivítán velkým obětím se slovy "Sukíííí ty jsi mi chyběl!". Žasnu! (a dělá mi to moc dobře)

Kde si vidim za rok? Stanovil jsem si 4 milníky, který chci stihnout. Maturita, vejška, ňáká lepší práce... aspoň na částečnej úvazek... a dopsat SpaceImpact na PC/WP7/Xbox platformu a eventuálně jí (už jenom kvůli CRUovi) přepsat na android eventuálně (už jenom kvůli ostatním na iOS).... a jestli se mi to nepodaří... kurva já si za tim pujdu! ZUBYNEHTYPYSKY!

Na závěr:

Nejoblíbenější videoclip: http://www.youtube.com/watch?v=VGRQGm4-A4k
Nejoblíbenější profilovka: zde
Nejlepší myšlenka: http://vimeo.com/33468772
Nejoblíbenější tumblr kanál: fuckthesex.tumblr.com
Oblíbená barva: Všechny barvy WP7

Drinking: Red Wine
Listening: Technoboy - Rage (Frontliner Remix)
Thinking about: Everything (s intonací "štěk"!)

Every fucking time!

2012-01-11T16:56:00.001+01:00

"Tak trochu v piči"

2011-12-20T19:36:00.001+01:00

Začal bych netradičně - vtipem

Letí orel, pohoda, klídek a najednou stáhne křídla a stříhne to kolmo po hlavě dolů...Letí, letí a 15cm nad zemí to vybere...
Vidí to vrabčák a říká: Orle, orle, to bylo super, jak to děláš? Nauč mě to!!!
Orel říká: Prostě letíš, pak stáhneš křídla, valíš to kolmo dolů a těsně nad zemí to vybereš...
Ale hlavně: musíš to mít tak trochu v piči!
Tak letí spolu, najednou stáhnou křídla a valí to kolmo dolů k zemi a těsně nad zemí to vyberou...
Vidí to medvěd a říká: Týýý jo, to je hustý! Jak to děláte?
To chci taky umět.
A vrabčák mu říká: Prostě letíš, pak stáhneš křídla, valíš to a těsně nad zemí to vybereš...
Ale hlavně: musíš to mít tak trochu v piči!
Tak medvěd vyleze na útes, rozeběhne se, skočí a valí to kolmo dolů s orlem a vrabčákem.
A jak tak letí, říká vrabčák medvědovi:
Hele, medvěde, máš ty vůbec nějaký křídla?
Medvěd odpoví: Ne, nemám.
A vrabčák: No ty vole! Ty to máš dobře v píči!

Prožil jsem si hodinku, kdy mě vystřídali 3 rozdílné emoce. Stres, kouzelnost a útěk.

Dostal jsem za úkol odnést vánoční dárky k babičce. Poslouchal jsem The Prodigy, který mi přijdou nádherně oldschoolový. Najednou to na mě přišlo. Změť myšlenek "Lidé udělali z vánoc svátek stresu" "Kde je to kouzlo vánoc" "Co to je?" "Kde to mám hledat?" "Co mám udělat, abych měl pocit že se to nesere?" Silvestrovskej privát několik lidí odvolalo. Proč? Protože si myslej, že to bude v piči. Jenže to bude v piči, protože tu nebudou. Ke všemu zase nemám kredit. Najednou mi ty Prodigy přišli temný. Sere se to a nevim jak to mám zastavit. Odnesl jsem dárky, pořád na mě dopadal stres. Pustil jsem si něco pohodovějšího - Data Romance. Jdu po Zličíně a ptám se sám sebe "Je tohle kouzelný?" Porozhlédnul jsem se. Viděl jsem zářit nákupní centra. Lehce rozmazané. Řekl jsem si, že tohle určitě kouzelný je. Začal jsem zářit. Začal jsem to mít "tak trochu v piči". Není hezčí pocit, než začít zářit jenom protože se vám prostě chce.
Vystoupil jsem na Lužinách. zastavil jsem se na mostě a podíval se na záři linoucí se z Nových Butovic. Dal jsem si cígo. Zastavil jsem se uprostřed cesty. Přišlo mi, že to nikdo nedělá. Že nikdo se jen tak nezastaví a nerozhlédne se, v jakém okamžiku se nachází. Ne. Každej si jen hledí tý cesty, po který jde. Ví kam potřebuje dojít a ví, že čím dřív tam bude, tím pro něj líp. Sedne si domů, dá si večeři a pujde spát. Nerozhlíží se. Nikdo. Vychutnal jsem si okamžik. Po chvíli se podívám na mobil.

Do prdele. Fetky nemaj smysl pro vkus. Potřebuju komunikovat. Potřebuju 'někoho' ukonejšit. Nemám kredit. Do prdele. "Ženský jsou žrout kreditu" - Raf. Kurva písek. Nejbližší způsob komunikace - pevná linka. Začal jsem běžet domů. Zvedl telefon a zavolal. Nezvedá.
Přikládám jednu vánoční
Data Romance - "Little Drummer Boy" by indiemusicfilter

Everyday

2011-12-10T16:30:00.000+01:00

Chci to. Chci vědět že jdu správně. že to co dělám má ňákou cenu. Ňákej cíl. Smysl. Chci za tím jít. S někym. Chci vědět, že na konci bude ten správnej pocit "Tak jak to chci!". Nesnášim dokonalost. Miluju nedokonalé. Miluju dřevěný schody pokrytý červeným kobercem. Vypadaj nádherně a člověku dodávaj pocit domova. Miluju detaily. Všechny. Miluju pohrávání si s myšlenky. Miluju pihy. Jsou jak malý značky říkajíc "Tohle je kůže". Miluju padající sníh a vůni léta. Miluju vůně. Miluju bazény. Miluju moderní vychytávky. Miluju herní konzole - zařízení které jsou dělané jen na jednu věc - aby vás nenudily. Miluju přihlášky na maturitu. Vypadaj profesionálně a přitom je to strašná fraška. Miluju nedokonalost a miluju snahu o dokonalost. Miluju, když si člověk uvědomí všechny chyby a když udělá nemožné aby je napravil. Vim že jsem nedokonalej, ale každej den dostávám dalších 24 hodin abych to zkusil ještě jednou. Naposled. Plným dechem. A zejtra znovu. Za tejden ještě jednou. Plným dechem. Nechci ztratit ani půl hodiny. Chci dělat nemožný a dělat věci lepší. Když se poserou tak najít chybu. Kdekoliv. Ve mně, u sousedů, pod postelí, na václaváku. Kdekoliv... a udělat to ještě jednou. A dívat se na věci, který jsou kolem mě "Tak jak to chci!". Potřebuju k tomu někoho, kdo by stál vedle mě. Byl nedokonalej a snažil se o dokonalost se mnou. Procházel životem po mém oku a dovoloval mi procházet životem po jeho boku. Říkal mi, jak to udělat. Polemizoval o výhodách jednotlivých možností. Dospěl k závěru a tam se dostat. Potřebuju k tomu někoho.... našel jsem tě?

Drinking: Beer
Listening to: Rusko - Everyday
Thinking about: "...and the grass is green"

Ať už jste očekávali, že budu psát o čemkoliv jiném...

2011-12-07T20:36:00.000+01:00

Qlimax. To je to slovo. Co je to za slovo? Každoroční event, pořádanej společností Q-Dance. Co je to za event? Největší event kde se vyskáče každej Hardstyle/Hardcore Junkie. Pořádá se vždy každou předposlední sobotu v listopadu. Pamatuju si, že jsem byl zklamán/smutný z faktu, že jsem v sobotu neposlouchal všechny mé oblíbené DJs kteří měli tu čest naživo na této akci zahrát. Byli mezi nima jména typu: Stana, Coone ft. The Opposites, Headhunterz, Zany & The Pitcher ft. MC DV8, Noisecontrollers, Zatox, Ran-D, Gunz For Hire a také The Prophet, který letos oslavil 25 let na hudební scéně. Při této příležitosti vydal album obsahující songy s názvem "Really Don't Care" a "Window Of Time". Pro změnu DJ Coone letos vydal nejsledovanější album roku pod názvem "The Challenge". Jeho album spočívalo v sázce, že udělá Hardstyle album během jednoho měsíce v kolaboraci se spoustou dalších DJs. Sice je velice diskutabilní, co vše měl připravené před tvorbou alba, jak dlouho mu ve skutečnosti trval mastering atd.. Nejsledovanější bylo kvůli skutečnosti, že každý den dával na Youtube/Twitter/Facebook video, z každodenního postupu na albu. Jedinej song, kterej jsem z toho alba poslouchal poměrně dlouhou dobu byla písnička s názvem "Coone ft. Psyko Punkz – The Words" (The words that hurts...). Enjoy ;)Drinking: Red wineListening to: Mr. BeatThinking of: Vaginas - As usual

Nekonzistentní

2011-11-22T20:22:00.003+01:00

Jako by chtěla něco vyslovit, jako kdyby chtěla něco znamenat, něco zaznamenat... něco poskvrnit, nebo aspoň něco pohnout, přiblížit ale zároveň jako by se sama sebe bála. Jako kdyby věděla, že nedává smysl a přitom by smysl dávat chtěla. Jako kdyby... byla roztříštěná. A chtěla tak zůstat. A chtěla zůstat šťastnou a nekonzistentní. Jo to je to slovo. Nekonzistentní (co to je za slovo?). Jako by věděla, že nemá cenu se o něco snažit, jako by se bála výsledku ať už by byl jakýkoliv. Jako by se nechtěla snažit o nic. O nic víc než je. Není. Jako by byla zmatená, roztříštěná a nekonzistentní. Jako by byla... distorted. Jako by byla pouhým výkřikem do tmy a bála se rozsvítit. Porozhlédnout se. Otočit se. Podívat se kam našlapuje. Přesně taková je moje myšlenka. Chce se jenom dívat na hvězdy a bejt rozbitá. Fialový hvězdy. Usmívá se. Všemi kousky svého bytí. Jediný co potřebuje je dotyk... možná přitulení... možná obejmutí nebo úsměv. Jediný co má je jen její nekonzistentnost... a flašku ruma.

Jak moc blízko jsme k našim myšlenkám?

Drinking: noneListening to: Embrionyc - This Is Not A Daydream (Gamma Edit)Thinking of: 22.11 ^^

Moje odpadky

2011-10-30T15:05:00.000+01:00

Ahoj mami. Oceňuji tvojí loajalitu mému blogu, ale myslim si, že bude lepší, když tenhle článek číst nebudeš. Děkuji :)

je 30.10.11. Právě jsem byl 2 večery sám doma (ve skutečnosti 1 + 1, takže jsem nedělal privát za což se všem co milujou mý priváty od srdce omlouvám), ale abych neodbíhal od tématu. Možná to někomu bude připadat prasácký rozebírat moje odpadky, ale mě to malinko zarazilo, co vše potřebuji, když tu není moje máma a jestli mě chcete víc znát (což asi jo, protože jinak by jste nečetli můj blog, tak vám chci svojí statistiku prezentovat).
Ohledně jídla jsem se rozhodl, že vařit nebudu, tak jsem si koupil celkem 3 pizzy, k pití tu bylo celkem 7 litrů coly a 4 litry levnýho vína, ke kouření jsem měl balený tabák a párkrát stáhnul pár kámošů ze sídliště co se stavili na vínko. Mimo to jsem spotřeboval jeden papír na pečení (taky třikrát použitej). Ohledně nádobí jsem tak ušpinil jeden talíř (třikrát) a pár skleniček.
Nejvíce mě ovšem zaráží spotřeba toaletního papíru, kterej skončil v odpadkovém koši. Jelikož nemám buchtu, kterou bych mohl ***** tak jsem zbytek volnýho času strávil onanií. Na konec jsem odpadkový koš toaleťákem doslova zaplnil a rozhodl se ho vynýst (aneb už vidim mámu jak se mě ptá "proč je tolik toaleťáku v odpadkovým koši?" "no znáš to mami... onanie, porno, sperma... eh")
Podle toho by se dalo soudit, jak bude vypadat můj budoucí barák... žrádlo, ňáký pití, levnej chlast, ňáký kuřivo a porno... a nebo možná ňáká buchta? anybody?
Přeji pěkný den ;)

..Seru na to

2011-10-09T04:01:00.000+02:00

, že se to nepovedlo. Sedm Vlků. Byl jsem tam už předtím jednou a ta hospoda(klub) se mi líbila. Vše se v pátek změnilo. Barman nechtěl nalejt oslavencovi (protože po ty 4 hodiny co jsme tam byli mu stále bylo 17) a ten byl z toho špatnej. Naštěstí přišla ňáká skupinka a přitáhli mu flašku, tak se aspoň nalil. Pak se oddělil a šel s někym k vietnamcům či co. Pak se vrátil a vesele nakalen dle potřeby šel dovnitř. Zavolal mi Třebi (čus Třebi) že jsem strašnej zmrd, že nekalim s nim ale s někym jinym a že jsem mrtvej. Šel jsem si pro pivo. Po chvíli jsem vylezl ven a kolem prošli dvě dívky a já na ně svým opilým hláskem (určitě ho znáte... takový to...) "Nazdár slečinky. Kampak razíte?" Jedna ke mě poměrně nasraně přišla se slovy, že hledá ňákou bloňdatou děvku a jestli jsem jí nezahlídnul. Já na ni, že jsem viděl jen pár krásnejch brunetek (čus Kačko) a že bloňďatýho nic a proč má rozflákanou držku? A že prej to má od (tady si to nepamatuju)... po chvíli jsem zase zalezl dovnitř, protože se tam něco hrotilo. Barman nechtěl vrátit zálohu, že prej někdo dovnitř přinesl flašku vodky (čus Verčo) a tak jsme se s nim hádali, jestli nechce vrátit aspoň půlku tý zálohy... Kámoš co tam slavil byl nasranější než Saddam Hussein na celou ameriku. Vyšel jsem ven s taky nasranou náladou a začal jsem nadávat se slovy že chci někomu natáhnout. Přišla ke mě holka s rozflákanou držkou se slovy "Tak mi jí vraž". Najednou se všechno strašně zpomalilo... kromě mých myšlenek, který se naopak rozeběhli. Podívala se na mě zlobivým pohledem a s lehkým úsměvem. Přišla mi strašně nebezpečná. Přišla mi strašně blízko. Chtěl jsem jí políbit ale neměl jsem na to koule. Bál jsem se, že by mi ten jazyk ukousla, přežvejkala a vyflusla zpátky do mý huby. Chtěl jsem se jí dotknout. Nebyla pěkná. Nebyla chytrá. Ale i tak... měla jiskru... A nebo jsem byl moc vožralej a tak jsem jí odpověděl...

Drinking: none
Listening to: none
Thinking of: Bed

Dnešní poznání

2011-09-30T23:49:00.000+02:00

Dnes jsem si uvědomil několik věcí. Možná je na to pozdě, ale stejně doufám, že mi to do budoucna pomůže.

Proč chci Norhen a zároveň ne?
Protože je sladká, roztomilá, rozkošná a nymfa. Není zlobivá. Není to holka co by se na mě nasrala a nechala by mě topit se v divnejch otázkách několik tejdnů, rvala by mi srdce, nutila mě cejtit se jak kus hovna. Ne. Norhen je prostě sladká. Norhen je typ ženský co chci, ale není to typ holky co bych chtěl.

Proč se Norhen tak snadno překrmim?
Protože se nebavíme o ničem jiným než o našich pocitech, emocích, myšlenkových pochodech, výkřiků... a z každýho jejího "Forever" chci křičet, jak.. (teď mě nenapadá žádný slušný přirovnání), ale určitě si ho domyslíte sami.

Proč nejradši chlastám ve 3 lidech?
Protože nikdy nedojde k situaci, kdy se každej baví o něčem jiným. Dneska jsem popíjel se třema dalšíma lidma a samozřejmě vznikla situace, kdy se utvořili dvě dvojice a každej se bavil o něčem jiným a mě to sere!!! Všiml jsem si na sobě, že když je akce o více lidech (5+) tak mám poměrně hodně ve zvyku se na chvíli vytratit, řešit moje vožralý myšlenky s mojí vožralou duší a pak se zase vrátit do kolektivu.

Proč se mi líběj punkerky a holky co vypadaj jak kuře?
Fakt netušim, ale IMO maj větší koule, větší šmrnc a jedou si víc svoje

Jaká je moje vysněná doména?
mrdat.to

Drinking: Red wine
Listening to: my mind
Thinking of: that bitch

Umřel Pepa Kočí

2011-09-14T19:05:00.001+02:00

Vím, že se možná nehodí psát o těchto událostech na blog, ale stejně bych vám chtěl sdělit, kdo to byl a koho pro mne představoval.

Byl to velmi dobrý soused mého dědy bydlící ve Šluknově. Vždycky jsem si ho pamatoval jak s dědou sedí... jak on říkával "u píííva" a různě diskutovali o fotbale, politice, situacích u nich v městečku a občas spolu zašli do hospody. Pamatuju si ho jako takovýho toho správnýho strejdu, kterej vždycky uměl dělat správný fóry, vždy veselej, usměvavej a zdraví mu sloužilo. Dokonce můj děda mu jeho zdraví záviděl.
Pak jsem byl na pohřbu prababičky. Tam jsem ho viděl poprvé smutného s vážnou tváří. Potřásl mi rukou se slovy "upřímnou soustrast". Doufal jsem, že se na mě aspoň pousměje. Bylo to poprvé, co jsem v jeho oku neviděl tu správnou jiskru.
Poté měl ňáké zdravotní problémy. Děda o tom nerad mluvil. Šel k doktorovi, ten ho poslal do nemocnice, tam mu předepsali prášky a už nikdy jsem ho nevídal na zahradě s dědou popíjet pííívo. Dokonce záviděl mýmu dědovi jeho zdraví. Jednou jsem ho zahlídnul, když jsem šel s dědou do hospody. Zamával pravačkou vysoko do vzduchu, ale vypadal jinak. Už nechodil do hospody, vypadal hubeně, bledě, vyzáble.
Před týdnem jsem viděl jeho ženu. Přišla k dědovi na zahradu. Vypadala smutně. Vyprávěla, že si chce její manžel něco udělat, že ho to už nebaví. Začala plakat. Prošel jsem kolem se smutnou tváří. Najednou se vše zdálo jinak než na začátku tohoto příběhu.

Dneska měl pohřeb

Dogystyle mejch myšlenek

2011-09-09T15:04:00.000+02:00

Kdysi jsem se svým kámošem bavil na téma ta dokonalá a polemizovali jsme o tom, kdy se nám podaří najít tu co má ‘The MF Point Of Perfection – Headhunterz’ a jelikož ‘I'm a real seeeex maniac! – Tuneboy’ tak jsem si říkal, že to musí bejt ňáká, co by mi do ucha zašeptala ‘I am bad girl - Dave Spoon feat. Lisa Maffia’ a najednou tu byla. A hned to začlo ‘…with a big bang – Noisecontrollers’ a pak zase… BANG byla ’Back for more – The Pitcher’ a to bylo doslova ‘Bang bang bangidy bang… – How I Met Your Mother S05E17’ a pak jsem si uvědomil, že jsem zaplaven malinkou euforií čehosi a ten její '...needy style - Borgore' mi furt běhal v hlavě. Ono to nejde nikdy zastavit. Nebo možná nikdy nechci.
Jenže samozřejmě... všechny ženský jsou 'Always three steps ahead - Showtek'. Ne jak já 'Come on baby, don't stop! - Zatox & Activator'. Sice jsem od úplnýho začátku věděl že 'I'm not the one - Lange' a že nikdy nebudu... ale 'Sex is always fun - Borgore'. Stejně 'That's the wrong order in my opinion - Illuminatorz' a všechno skončí, 'Cause nothing lasts forever - Jerry Ropero feat. Nathalie Perish'. Přesto pevně doufám, že 'The sun will shine deep in my heart - Freda'

Už se v tom zamotávám. Možná jsem ‘…out of my head – Korsakoff’, možná ‘That all it really was, social anxiety – Wasted Penguinz’ a možná měl DJ Coone pravdu ‘Bitches, they come they go’.

Stres

2011-09-05T09:56:00.000+02:00

Je 9:46 a já jsem ve škole. Proč píšu o přestávce?
Nedávno jsem se přihlásil na stránky dailychallenge, kde dostáváte každý den různé úkoly. Dnešní je o tom, aby člověk popřemejšlel o stresu, proč je stresován a 5 minut o tom psal. Čirou náhodou jsem včera nemohl usnout. Trvalo mi to +/- 3 hodiny a už v tu dobu jsem věděl čím to je. Stresem... a ženskejma. Z čeho stres? Kvůli jedný soutěži českejch programátorů co vyhlásil Microsoft. Soutěž vyhrává ten, kdo do 15.12.2011 napíše aplikaci/hru na platformy Windows Phone 7 (poměrně mrtvá mobilní platforma). S pár lidma jsem složil "tým" a dal jsem se do práce. Zatim mám jen představy a verzi, které by se nedalo říkat snad ani Alpha. Celou noc jsem ležel v posteli a přemejšlel nad tím, jak tam udělám tohle, tohle, co k tomu budu potřebovat a tak.... prostě mrdky. Nakonec mi pomohl meduňkovej čaj a cígo. Po chvíli jsem klidu usnul a já doufám, že přístě budu mít lepší spaní.Přikládám jeden vystresovanej odkaz a pozdrav od sekretářky

Slza

2011-08-22T02:30:00.000+02:00

Slovo slza jako takové má 2 významy
1) tekutina pocházející ze slzných žláz u oka
2) (přeneseně) malé množství jakékoliv tekutiny
Zdroj: Wiktionary.org

"Kapka slané vody obsahující malý podíl bílkovin" - Wikiedia.org

Slza... pro mě charakterizuje symbol smutku, neštěstí, ztracení, bolesti. Tu svojí ukážete v době kdy víte, že vám nezbývá nic jiného. Když si uvědomíte, že už nemáte sílu něco změnit, bojovat za něco. Když jste udělali chybu, kterou nemůžete vrátit a kterou si budete vyčítat. Když spadnete z kola, odřete si loket a ono to strašně bolí. Když se váš kámoš ztrácí v drogách a vy nevíte jak mu vysvětlit, že před tím jste ho měli tak strašně rádi a že se bojíte, že ho ztratíte. Když vám máma řekla, že ta plotýnka je horká a že když na ní šáhnete, tak se spálíte. Když se zamilujete do někoho kdo odejde z vašeho života a vy víte, že se na něj už vždycky budete dívat jinak. Když vám táta říkal, aby jste nedávali prst do tý sešívačky (veřim, že kdyby mi to neřekl, tak bych to nikdy neudělal). Když se strašně pohádáte s někym koho máte rádi, fláknete s pár věcma, pak vám dojde, že jste je rozbili a že vás posledních 10 minut strašně tíží na srdci a že by jste udělali cokoliv aby jste to mohli všechno vrátit. Když vám umře váš první domácí mazlíček, kterého jste měli tak strašně rádi a najednou si uvědomíte, že už ho nikdy neuvidíte s otevřenýma očima. Když z vás někdo vytáhne období ve vašem životě, které je dávno za vámi ale pořád si na něj pamatujete a které by jste ze své duše nejradši vymazali. Když jste se poprali se svým o rok starším sourozencem, který vám to vrátil a vy jste běželi žalovat mamince. Když si zavzpomínáte na strašně hezký období a najednou vám dojde, že se už nikdy nebude opakovat. Když se slepě zamilujete a už nevíte jak tu lásku zastavit. Když vám umře prababička a vy jste se s ní ani nerozloučili... a nebo když loupete zkurvenou cibuli.

Pointless

2011-08-08T19:57:00.002+02:00

to slovo... to nechutný slovo, který se mi v mý hlavě objevuje častěji a častěji... stejně vim, kde to všechno skončí... vim u který... chci aby to u ní skončilo ale zároveň mě to sere, že už teď je to tak nalinkovaný... ano... doslova mě to sere. Nechci se řídit těma linkama... chci z toho aspoň udělat křivku. I když se mi bude nechutit. Chci ochutnat to zakázaný. Chci vědět jaký to je. Ale nechci nýst vinu, že jsem porušil něco co jsem slíbil... tolikrát... a slibovat budu vždy... furt dokola. Je to prostě linka, která začíná kde končí... neříká se tomu kruh? Kdy se z toho stane spirála? kdy bude kurva konec? Kdy a kde bude to sladké "finally"? Je to zkurvený čekání na konec nekonečna. Je to jak... moving in a circle... that never comes to an end. Je to jak... Fucking limbo. Je to jak.. Dívat se na projíždějící vlak, který jen stojí. Je to jak... KURVA. JE TO JAK...Nevim co to je... ale sere mě to! Strašně moc (that was from within'.. just the way you like it.. right?)... a nebo to je prostě pointless... just get use to it.
Respekt ztraceným duším.

Šukat

2011-07-08T23:43:00.000+02:00

Slovo šukat jako takové má 6 významů
1) (zastarale) pobíhat z místa na místo
2) (zastarale) vykonávat drobné práce
3) (zastarale) vytrvale hledat
4) (zastarale) provozovat dětskou hru s kuličkami
5) (slangově) pomalu chodit
6) (vulgárně) souložit
Zdroj: Wiktionary.org

Šukat.
Zkuste si to slovo zašeptat. Pro někoho to je temná perverzní věc schovaná v tmavým koutě, aby nemusela bejt nikomu na očích. Tabu. Smilstvo. Tss... dyť tu jsou i děti. Pro někoho to je slovo plný touhy, vášně, ironie, vybití se. Slovo plný jednoho momentu. Činnost při které necejtíte svůj dech, ale dech toho druhýho. Moment, kdy vám srdce tluče stejně rychle a vy se sami sebe ptáte čí z vás dvou to srdce je. Pro mě je to chvíle, kdy zapomenu na svoje osobní problémy a nechávám se unášet krásou dívčího těla. Nejlépe zahalenou v šeru. Nejlépe do vyčerpání sil. Nejlépe po delikátní večeři. Nejlépe po dvou sklenkách vína. Nejlépe před cigárem. Nejlépe bez kondomu. Nejlépe do rytmu hudby okolo 150 BPM. A to vyvrcholení? Ne... ještě se musim vrátit k tý předehře. Když stojíte naproti sobě, oba dva se navzájem svlíkáte a pohráváte si s myšlenkami... co se bude dít za 5 za 10 minut nebude to třeba 15? Cítíte nejistotu... spíš nervozitu že se něco posere, jestli budete dobří... ale hlavně ty vzájemné hřejivé doteky... později začnete pociťovat vzrušení. Položíte jí ruku na krk, políbíte jí.... zašeptáte... cokoliv. Opřete jí o zeď, dva prsty, obejmete jí... začne se jí zrychlovat dech... Po chvíli jí položíte a pak se jen válíte. Propojujete již propojená těla. Jakkoliv... otáčíte se, převalujete se, vzdycháte, zveličujete ten moment ve svý hlavě. Vychutnáváte si to.. a to vyvrcholení? Nadechnete se, zrychlíte, zavřete oči, znecitlivějí vám konečky prstů, pohladíte jí po zádech a pak pomalu vydechnete. Zastavíte. Srdce se vám začne zpomalovat. Víte že to bylo dle vašich představ a že se nic neposralo. Cítíte klid na duši. Prázdno. Prázdno které si tak rádi užíváte a přitom víte že v tý prázdnotě nejste sami. Vzájemně se na sebe podíváte, usmějete se, prohodíte pár slov, dojdete si k oknu a dáte si cigáro. Spokojenost a úsměv který nechcete aby zmizel. Euforie

Celkově ale musím souhlasit i s tou perverzností, ale to že je něco perverzní, nespolečenský, zvrhlý, zvrácený, neznamená (nemůže znamenat), že to je tabu/mrtvý. Ne pro tenhle blog. Mě tyhle věci obecně přijdou real a to je to, co se mi na nich tak líbí. V tomhle případě mám na mysli i jiné věci, o kterých lidé neradi mluví - drogy, smrt, neštěstí, bolest, slzy... (zkuste si to zašeptat)...

Co se mi honilo hlavou 10.12.10 - ráno

2011-07-07T22:01:00.002+02:00

Tento článek je z minulosti a kvůli určitým důvodům (lenost & cenzura) byl publikován právě dnes.

Je pátek 10.12.2010. 3 hodiny ráno… nemůžu spát. Jsem opět nemocný. Můj vztah s B* je po velké trhlině a mě se pořád nedostává určité fyzické činnosti. Hlavou se mi honí, jakou holku bych chtěl vedle sebe mít. A myslim, že právě tento nedostatek to hodně ovlivňuje.

Zkusim vám jí popsat takto.

Je to holka, která je upřímná, milá, usměvavá, roztomilá, dalo by se říci… rozkošná, nenáročná a zároveň vyčerpávající…ohledně hudby a názoru na svět jiná (hardstyle a vztah bych nemíchal… navíc nechci holku, která si taky myslí, že svět stojí za hovno), impulzivní, nevyzpytatelná, náladová, soucítící, obětavá, malinko praštěná, něžná, citlivá, s tak hlubokýma očima, že bych v nich viděl svojí vlastní smrt a s jednou společnou vlastností… furt by šukala… ale pořád… honil by jí chtíč každý den, v posteli by byla absolutně nezvladatelná, nestíhatelná (jestli to slovo existuje), která by mi do ucha zašeptala “budeš si s tim jenom hrát, nebo mě někdy vošukáš?”, které když v 6 hodin ráno napíšu SMS s textem “Chci tě…” tak to nebude ignorovat, ale odpoví “Jsem celá tvoje…”, která by u toho křičela, pořád mě kousala do krku, na záda by mi vyškrábala Les Demoiselles d'Avignon, furt by chtěla být dole i nahoře… byla by všude, byla by se mnou a já s/v ní. S kterou bych prožil nejlepší sex, udělal si fotku její píči a dal si jí do fotoalba a vzpomínal na ní s ůsměvem… je jedno, jestli by to byla emařka, japonka, lolitka, hoperka, diskantka, gothička, technařka, punkerka… hlavně aby to byla dračice, které by došlo, že když jsem tejden nešukal, tak že to kurva potřebuju….

Je pátek 10.12.2011. 5 hodin ráno

Respekt nadržencům

Po tripu

2011-06-29T17:36:00.002+02:00

Tento článek neslouží k propagaci ani obhajobě drog.

Chtěl bych vám poskytnou jeden záznam co psala moje kámoška ráno po jejím prvním tripu. Když jsem to četl tak jsem s ní nemohl nesouhlasit a některé její myšlenky mi přišli natolik zajímavé, že jsem se rozhodnul (s jejím svolením) je zde zveřejnit. Enjoy ;-)

Ráno po tripu
Je úplně zbytečné tohle psát. Musím se překonávat. Všechny ty myšlenky JSOU, nepotřebuju je psát. Zdržuje je to. Ony existují a souvisí spolu, to jim stačí, není potřeba je zapisovat. Opakuju se….. Jím rajčátka s mozzarelou. Cítím, jak jsou obyčejná. Existují jen, aby podtrhli vůni zvláštního sýru, co se rozplývá na jazyku, jako sníh (ale jde jim to skvěle).
Cítím vůni kávy. Je známá, voní domovem, ale na druhou stranu neláká ničím navíc. Už jsem ji ochutnala milionkrát. Dala bych si cigaretu.
Nevím, jak jsou na tom mé zorničky, ale bylo zajímavé pozorovat své tělo v koupelně, když jsem se mazala tělovým mlékem. Bylo dospělé a byla jsem to já. Nelíbila jsem se mi, ale byla jsem to já. Zorničky se mi děsivě rozšířily. Jezera černé nicoty. Byla jsem taková přítulná a temnější. Líbilo se mi to.
Když jsem vylezla k Divizně na kopec, uvědomila jsem si, jak byl můj předchozí humor přízemní. Nenapadá mě jiné slovo. Bylo to takové neobjevné, prázdné, bezdůvodné a no přízemní. Jako sexuální touha bez lásky. Když jsem pak zarůstala kořeny do země vedle Divizny, došlo mi, že cesta je dlouhá a nebeská a že se nemusím bát, protože strach jen oslabuje a nic nemůže být špatně. Uvědomila jsem si, zcela abstraktně, aniž by bylo možné to jakkoli konkrétně aplikovat na blízkou budoucnost, že je třeba jít, naplnit potenciál, jít (tak trip no :D)
Můžu čas trávit bezúčelným smíchem nad ničím a pro nic. Nic se nestane, odpočívám na cestě, je třeba nabrat dech. Ale pak musím jít. Je třeba pokračovat těžce za světlem.
A <on>? Miluji ho. To jediné vím.

Pátek 13.

2011-06-13T23:59:00.001+02:00

Jen vrátit čas… malinko… o měsíc… pátek 13. května. Ohniště. Já. Kámoš. Dvě holky. Vysvětlování rozdílů mezi pandou a koalou. Proč jsou pandy vyhynulí. Další sračky a pak mi to vyklouzlo “ty děvko”… a následovala změť událostí, myšlenkových pochodů, pohybů, emocí, výkřiků, facek, polibků, útěků, otázek, úsměvů, zatracení, zacyklení, řešení, nevyřešení…
Byl to strašně hezkej večer s nádherným pohledem na světle černou oblohu ke které se vzpínali tmavě černé větve. Byl to strašně hezkej večer kdy jsem se probudil a vysypával listí z mikiny. Byl to strašně hezkej večer kdy nebylo vidět ani na dva kroky. Byl to strašně hezkej večer. Byl to strašně hezkej večer kdy jsem se probudil a odešel jak nic s lehkým úsměvem. Byl to strašně hezkej večer a pátek trochu jinak. Byl to strašně hezkej večer a já chci jen vrátit čas a udělat si ten večer ještě jednou.

Taky praxe

2011-06-03T10:58:00.001+02:00

Momentálně mám poslední den v praxích a uvědomuju si, že mi budou strašně chybět.

Praxe jsem měl u mámy ve firmě která se zabývá řešením licenčních smluv převážně pro produkty společnosti Microsoft ale i jiné (např. Eset, Norton, Symantec atd.) spolu s @darkegg

První den jsem si přál aby skončili co nejdřív… byl pěkně na hovno a cejtil jsem se jak ňákej vocas dělající podřadnou práci. Zadání bylo celkem jasné “Tady je sklad, kde jsou staré a nepoužitelné a použitelné věci. Vyházejte manuály, duplikáty, DVDčka dejte do jedný krabice, Flopy disky vyházejte…”

Další dny jsme skenovali smlouvy (takže… vzít 40ti stránkovej štos papírů, dát do skeneru, zadat název ve stylu “SPLA_” & názevspolečnosti & datum), odeslat na síťový disk ve formátu PDF, vrátit do šanonu a takhle furt dokola.

Pak jsme dostávali i zajímavé úkoly typu “Zákazník na téhle adrese má smlouvu a bylo by rychlejší, kdyby jste jí jeli vyzvednout osobně než aby to posílal poštou”, “ve čtvrtek jede jedna zaměstnankyně do Ostravy na školení. Jděte na hlavní nádraží a kupte lístky na pendolino”, “tohle odneste na poštu”

Pak i úkoly, kde jsem cítil, že jsem aspoň naplnil své očekávání typu “Tady je notebook. Přeinstalujte systém (Win XP) a najděte ovladače které tam nainstalujete”, “Tady máš PC s harddiskem. Zapoj do toho druhej disk, naformátuj ho a první disk zálohuj” – tak jsem si zopakoval, jak vypadá SATA kabel, jak se rozebírá PC a naučil se pracovat s Norton Ghost.

Závěrem bych chtěl dodat, že mi praxe dala jednu pro mě podstatnou věc. Říkal jsem si, že základní školu každej flákal, střední je už o individuálním přístupu a vysoká je peklo. Ukázala mi, že pracovní prostředí je naopak vskutku příjemné a klidné a já jsem rád, že jsem měl možnost být součástí tohoto kolektivu aspoň na ty dva tejdny.

Forget it… and problem solved ;-)

2011-03-21T15:11:00.001+01:00

Forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forgetit, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it for get it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forgetit, forget it, forget it, forget it,for get it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, dorget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forgetit, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forgetit, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forgetit, forget it, forget ti, forget it, forget it, forget i t, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forgetit forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forgetit, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, dorget it, forget it, forget it, forget it, forger it, forget it, forget it, forget, it forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, foerget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, for get it, forget it, forget it, forget ir, forget it, forget it, forget it, forget it, forgetit, forget it, orget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it, forget it…

problem solved ;-)

Dilema…

2011-03-03T23:53:00.001+01:00

(tento článek byl napsán po pár panácích v době střízlivění a mírné deprese)

Poslední dobou (je to tak… 14 dnů) začínám mít pocit, že ztrácim svýho BFF (Best Friend Forever) a svojí BFF (Best Friend Forever)… a nebo, že začínám ztrácet sám sebe…

Před těmi 14ti dny jsem se vydal s dvouma kámošema na páteční výlet noční Prahou… koupili pár piv, cíga a šli jsme (jeden z kámošů popsal tuto cestu tímto způsobem) a jak jsme se tak procházeli, přišlo nám všechno kolem nás strašně agresivní… lidi se hádali před klubama, totálně vožralí, řešili svoje problémy, který nás totálně nezajímali. Zdálo se mi, že jsem viděl i vyhazovače jednoho klubu, co vypadal, že tomu vožralovi natáhne jen aby držel hubu…. všechno vypadalo strašně zbytečně, vyhroceně, plný agrese, hnusilo se nám to… toho večera jsem dostal pohled na život z horší stránky… je pravda, že se někdy i sám rád vožeru, že ztratim pojem o okolním světě, ale v tu dobu se mi to hnusilo…. doslova

Tak jsem pomalinku začal unikat z toho nudného světa jinou cestou, než cestou alkoholu. Problém je v tom, že mojí BFsF jsou značně proti této cestě… a zjistil jsem, že se rozcházíme v KURVA tolika názorech, až je mi smutno…

Např.

Oni by to vyhladili, já bych to s určitými podmínky toleroval. (nesníh)

Oni by za to vraždili, já bych to legalizoval

Oni by si dali řezaný, já bych si dal světlý

Oni by to hrotili, já bych to řešil

Oni by za to umřeli, pro mě to jsou jen tři barvy

Oni tomu fandí, já se ztrácim v pointě

On by to vošukal a zahodil, já bych to políbil a obejmul

Ona by šla na koncert Orlíků, já bych šel na Qlimax

Jejich motto je “za rasu a národ”, moje motto je “fuck it”

Každej jsme jinej a to se mi na tom světě líbí, že má každej jiný názory a vzájemně si je vyměňujeme, dáváme svoje argumenty a na základě toho si každý vytváří svůj názor. Možná všechno moc řešim, ale já nejsem typ člověka, co nedokáže neřešit a říct si, že to bude v pohodě, dokud to v tý pohodě není… a hlavně… TOLERANCEKURVA!!!

Nesnášim svoje sny

2011-01-22T04:39:00.000+01:00

Sobota 04:39

Ležim v posteli a 3 hodiny se snažim usnout. Naprosto nemožný. Hlavou se mi honěj věci co se stali, dějí a dít budou. Mám blbou náladu a mám pocit, že všechno jde (jak se slušně říká) do kytek.

Já a rodina

S mámou se ještě pořád často hádám. Mrzí mě to. Doufám, že tohle období brzo skončí a že konečně najdeme společnou cestu, kdy budeme žít ve společný harmonii a budem vědět, že tu jsme jeden pro druhého a navzájem si pomáhat a neříkat čí je co vina…. není to koneckonců jedno?

Já a kámoši

V pátek jsem se viděl s pár blízkými. Jenom Davča tu chyběl (zkurvená internetová komunikace hýbe světem a zvednout mobil je moc náročný). Jedna kámoška má dneska oslavu narozenin a já jelikož jsem na antibiotikách, tak musim zůstat doma. Doufám, že ví jak mě to mrzí, že s ní a s dalšíma lidma nebudu v příštích 18ti hodinách zapíjet její 18tiny a ano... bude to tam velký.

Já a vztahy

Nedávno jsem si s jednou holkou a blízkou kamarádkou psal o nezávazným vztahu. Bylo to myšlený z prdele, ale i v duchu jsem si řekl ‘Proč ne? dyť je to strašné hodná holka’. Možná mi připomíná někoho, koho jsem miloval a možná proto mi příjde tak skvělá. Určitě je skvělá. Nicméně se mi zdál sen, kdy mi ta holka napsala ‘I miss your voice’. Klasickou větu, kterou jsem slýchával právě od tý, kterou jsem miloval ze všech nejvíc. Teď mám z toho jen výčitky, zklamání, divnej pocit a vůbec… moje sny jsou celkově na hovno.

Já ve zkratce

NO FUTURE

respekt troskám

Nikča...

2011-01-08T20:22:00.000+01:00

Tak jsem šel v pátek s kámošema do Matrixu. U vstupu jsem dostal razítko červenýho netopýra na pravé zápěstí a věděl jsem, že to je jen začátek krásnýho pátku. Byť mě tížilo pár věcí (dal jsem přednost neznámému klubu a neznámému prostředí před svým kámošem, který s náma nemohl jít) řekl jsem si, že si ten pátek užiju dle svého. Přišli jsme ke stagi kde vyhrával Drum and Bass, který se ke konci změnil v Tekno. Dal jsem si pivko a šel jsem felit s kámošema. Najednou mě zezadu překvapila... kámoška z tábora, kterou jsem viděl naposledy.... kurňa, kdy já jsem jí jenom... no prostě strašně dávno. Tak jsme spolu popili, vycukali se a šli se složit na litrovku ruma spolu s dalšími kámoši. Zase jsme popili. Uběhlo pár hodin, já se mezitím vrátil ke stagi a za mnou přišla kámoška té kámošky... Nikča. Hopsali jsme a párkrát do sebe decentně narazili. Cítil jsem její dotek na mé ruce. Podíval jsem se na ní. Pousmála se. Chytil jsem jí za ruku. Podívala se na mě. Já na ní. Chytil jsem jí za krk. Políbil. Podíval se na ní. Políbila mě. Tak jsem tam stáli v tom davu hopsajících lidí a do rytmu Tekna se líbali. Ožralý lidi do nás naráželi, ale myšlenkami jsem byl jinde. Nebyl jsem v Matrixu, nebyl jsem s ní, byl jsem ani nevim kde.Odešel jsem si na záchod. Vrátil se a ona... zmizela. Neměl jsem pocit, že jsem něco ztratil, protože jsem ani nic nezískal. Pak jsme s kámošema odešli. Ráno jsem se probudil s jedinou myšlenkou. No to byl zase Pátek...

PF 2011

2011-01-01T00:00:00.000+01:00

Do roku 2010 jsem vstoupil se třemi problémy.

1) slepě jsem se v tý době zamiloval (už to opadává, ale stejně jí miluju)

2) měl jsem na krku soudní stíhání z ublížení na zdraví (podmíněné pozastavení trestního stíhání s délkou platnosti 8 měsíců)

3) vkročil jsem do roku špatnou stranou…. ano… zezadu (z toho plyne ponaučení, že zepředu to je lepší)

Obával jsem se, že celej rok se odehraje tam kde začal… v prdeli. A tak ňák jsem se sám sebe zeptal, jak jsem se v tom roce změnil…

Mám stejnou oblíbenou barvu (černá), náboženství (ateismus), na vánoce se taky dívám pořád stejně (nuda), pořád kuřák a neplánuju s tim skončit, a pořád stejně oblíbenej hudební styl (Hardstyle). Možná jsem si zlepšil angličtinu, zjistil, že láska je skutečná a občas bolí jak sviňa (občas je to krásnej pocit, protože si uvědomim, že jsem se zamiloval).

Zjistil jsem, že nejvíc si na lidech vážim upřímnosti. A i proto jsem rád z Páju, Make, Ťapa, CRU, atd. který když mi např. řeknou, že moje přítelkyně je blbá jak poleno, tak že asi bude blbá jak poleno (jo lidi…. Bára vás prej nemá ráda)

Prožil jsem nejlepší letní prázdniny, který doufám se budou opakovat, poznal jsem pár sviní, pár milejch lidí a jednu nenormální holku, která mě určitě poznamenala.

Kde se vidim za rok? Kdo ví… nejspíš budu stejnej kokot, se stejnými názory, stejně nadrženej, nevyšukanej, alkoholickej, ignorantní… něco mezi… a nebo všechno z toho.

Je nebezpečné ignorovat své myšlenky?

2010-12-27T12:03:00.001+01:00

Dneska jsem šel spát kolem 2. ráno s vědomím, že budu v 5 vstávat, abych se dostal do prahy. (Byl jsem u babičky v šukánově)

Večer jsem si psal s mojí bejvalou (ahoj báro) a ta mě několikrát označila za magora… myslela si, že mě tim raní, ale spíš jsem se na to v danou chvíli díval tak, že je ta holka v koncích, něco se mi snaží naznačit ale já prostě nevim co…

Nic méně se mi zdál takovej podivnej sen. Odehrával se v rodiném prostředí u velkého čtvercového stolu. Sedělo zde asi 60 lidí. Některý známý, některý ne a některý jsem nepoznal. Sešli se u tohoto stolu, aby mi promluvili do duše. Sednul jsem si, všichnni se nadechnuli a začali mluvit. Nekřičeli, ale nebylo slyšet kdo co říká. Vim jenom, že jsem si všimnul báry, jak říká “magore”, svýho dědy, který řekl “tohleto už není normální”. Padali zde i věty, které byli naprosto mimo kontext typu “to do sebe vůbec nezapadá”, “je támhle za rohem”, ale taky urážky typu “slabochu”, “srabe” a některé postavy se na mě dívali se zamlklou tváří a pohledem typu… víme svoje. Možná ty postavy byli jen moje myšlenky, kde jedna přehlušovala druhou a snažili se mi něco říct (ne nedělám ze sebe chudáčka, jen vám říkám, co bylo v mým snu). Já celou dobu zůstával nad věcí a říkal jsem si, že je budu ignorovat….

…je nebezpečné ignorovat své myšlenky?

Kdyby..

2010-12-20T19:41:00.001+01:00

Kdybych psal knihu, začínala by slovy…

Zeptal jsem se jí: „Lásko? Bude všechno dobrý? Zvládneme to? Usměješ se někdy? Řekneš mi zase někdy, jak moc jsi šťastná? Jak moc mě nechceš ztratit? Ujistíš mě někdy, že mě taky miluješ? Copak nevidíš, že to potřebuju? Vědět, jestli má cenu se snažit zachránit něco co se již několikrát rozbilo? Nevzdávat to? Vědět, že tu pro mě budeš? Vědět, že ten úsměv na tvé tváři je tu kvůli mně? Zažít ten krásný pocit, kdy jsme se podívali jeden na druhého a ve stejnou chvíli jsme řekli… Miluji tě..?“

Ano… udělal jsem několik špatných věcí, ale pořád jí chci pomoci. Chci jí ukázat, co chce. Chci, aby chtěla mě. Chci, aby za mě bojovala stejně, jak já bojuji za ní. Vím, že to dlouho nevydržím bez zpětné vazby. Zase ten stejný pocit… ubíjející. Potřebuji někoho, kdo mě obejme, když mi bude nejhůř. Kdo bude vědět, co chce a já jí to budu moci dát. Chci, aby chtěla mě…

Vím, že moje myšlenky jsou jak výkřik do temnoty, ale doufám, že tam v té temnotě někdo je a naslouchá mi. Chci aby tam někdo byl. Chci vědět, kdo to je, kdo musí poslouchat moje myšlenky furt a furt dokola. Chce to hodně odvahy být tím človíčkem v mé hlavě.

…mlčela. Dalo by se říci, že myšlenkami byla úplně jinde, nechtěla tu být. Ať už byla kdekoliv, chtěl jsem být s ní.

Nad čim přemejšlim?

2010-12-20T10:50:00.001+01:00

Je pondělí 20.12.2010 10 hodin 48 minut. Jsem ve škole. Měl jsem 3 vyučovací hodiny a celou dobu jesm přemejšlel nad jednou furt dokol opakující se věc… resp. nad jednou holkou… zacyklil jsem se. Každopádně na blog o tom psát nebudu

…nebylo to pogo?

2010-12-18T22:29:00.001+01:00

Červená na znamení vášně, Zelená na znamení nezávaznosti, Fialová na znamení oddanosti, Bílá na znamení svobody, Modrá na znamení volnosti…a ty lasery a celá stage svítila všemi barvami… a ty plameny…

…a o čem to vlastně mluvim?

Lidi skákali do rytmu netvrdších úderů, které rozvibrovali každýho kdo přišel. Byli tam dylinky, hopeři, technaři, lidi se svým vlastním stylem, lidi co patřili někam úplně jinam, lidi co patřili jenom sem a já. Každý si ale přišel pro jednu věc… na jeden večer vypustit, vycukat se, nic neřešit, vožrat se, vyskákat se, unášet se davem který byl na úplně stejný vlně…

…a o čem to vlastně mluvim?

Lidi do sebe naráželi ale s určitým respektem, jako kdyby chtěli jen naznačit že prochází a aby jim ostatní udělali prostor. Byla zde velká strkanice pár stovek lidí, ale žádný rvačky jsem si nevšimnul. Nevšímal jsem si ničeho. Nechal jsem se unášet vlnou davu, který rvačku nechtěl a vlnou alkoholu který mi koloval v žilách. Nebylo to pogo…

…a o čem to vlastně mluvim?

Nezapomenutelný večer, u kterýho mě rozbolela hlava, kdy jsem kašlal kolem sebe, ale neslyšel svůj vlastní kašel. Kdy mě bolelo celý tělo, párkrát jsem vystřízlivěl, dal si pivo, šel se vychcat, potkal jsem pár lidí ze sídliště, ze školy, potkal jsem komunitu, které srdce bilo v tom strašně rychlím tempu. Bilo jim jenom pro to rychlé a furt dokola opakující se tempo. Všichni skákali aby nemuseli nic řešit, nechtěli nic řešit, nechtěl jsem nic řešit. O půlnoci mi přišla krásná SMSka… “Chci tě :-* ”. Začal jsem skákat, ale už jsem to chtěl řešit. Už jsem neskákal abych zapomněl. Už jsem skákal radostí…

…a o čem to vlastně mluvim?

Kolem 3. hodiny ráno jsem byl na pokraji sil. Padal vyčerpáním. Nastoupil jsem do tramvaje směrem domů. Sednul jsem si, začal střízlivět, nasadil sluchátka, nechal se donést údery až za hranici, které se říká KONEC. Když v tu chvíli mě probudil řidič na konečný zastávce. Barandov… Kurva kde to jsem? Jak se dostanu do Prahy? Nasedl jsem na protější tramvaj a po 2 hodinách jsem se dostal domů, kde jsem neskutečně rychle usnul s hřejivým pocitem na srdci, že jsem zažil něco čeho jsem se bál, že jsem se snažil zapomenout a věděl, že ona nezapoměla…

…a o čem to vlastně mluvim?

X-MASSACRE 2010

Co se dělo v pátek

2010-12-05T20:32:00.002+01:00

Pátek… čerstvě po rozchodu a kámoš slavil 18-tiny v jedné hospůdce, tak jsem si řekl, že to celý zapiju, zapomenu a v sobotu vstanu s úsměvem. Bohužel… jak bývá zvykem se mi plány posrali.
Když jsem odcházel do hospody, tak mi Bára napsala, že se rozbrečela u mýho minulýho článku, kterej nedočetla. To znamenalo jednu věc. Pořád mě miluje a já jsem toho mohl využít. “Chybíš mi” “Ty mě taky”
Přišel jsem do hospody, koupil si pivo, zapálil si stařenu (Start), sednul si mezi kámoše (z bývalé základky), tlachal o tom, jak se mám a tak. Jedna kámoška (ahoj ančo) se mě zeptala jak se mám. Já jí odvětil slovy “ty nečteš můj blog?” ona “ty máš blog?” bývalý fyzikář (ahoj same) se otázal “ty máš blog?”. Já udělal chybu, že jsem mu řekl adresu a on začal celý blog a všechny mé bývalé/současné emoce citovat po celém stole.(zjistil jsem, že holky můj blog obdivují, kluci mě za něj odsuzují) Což mě malinko nakrknulo, ale poté s tím přestal. Padlo několik piv, dvě krabky cigár a já chytnul strašnou depku protože jsem si uvědomil, že je něco špatně, chtěl jsem jí zapít, ale zjistil jsem, že se můj stav akorát zhoršuje.
Hlavou se mi honilo “proč to nemůže být jako dřív, kdy jsem byl šťastnej, protože jsem myslel na někoho kdo myslel na mě, kdo mě miloval, koho jsem miloval…” přemejšlel jsem, jak to mezi náma je, jak to mezi náma bude… otázka, která se mi zarývala hlouběji do hlavy a čim víc jsem jí chtěl zapomenout, tím víc jsem se jí poddával.
Abych to zkrátil, tak jsem skončil nad kýblem… v tu dobu jsem si už žádný otázky nekladl. V tu dobu jsem chtěl jednu jedinou věc… usnout, probudit se a zjistit, že se to brzo zlepší.
Jinak diky všem, kdo přišel... po dlouhý době jsem se cejtil jak v Mordoru

Co se mi od pátku honilo hlavou?

2010-12-03T09:58:00.001+01:00

Jestli tohle čtete, znamená to, že jsem se rozešel s Bárou

Tento příběh se odehrává přes celý týden a je rozdělen do 7-mi po sobě jdoucích částí/dnů.

Pátek – 26.11.2010

Přes den nuda. Večer přišel Ťapič s Make-m a šlo se chlastat.I když to nebylo plánovaný, tak jsem se večer setkal s Bárou. Mnoho si z naší konverzace nepamatuji (kvůli věcem, co mi lítali v krvi), ale pamatuju si, že jsem byl zklamanej, protože se se mnou nechtěla původně setkat.

Jinak… jsem vožralej :-@

Sobota – 27.11.2010

Probudil jsem se s kocovinou, S Make-m a Pájou jsem byl domluven, že možná půjdeme na jakousi výstavu a já měl plán, že se probudim, setkám se s Bárou, omluvim se jestli jsem řekl v pátek něco špatně, potom pujde za svými kámoši a já za svými. Na výstavu jsme měli sraz kolem 13:00. Bohužel s Bárou jsem se setkal až v 13:07, tak jsem řekl Páje, že nepřijdu, že jsem s nimi byl v pátek a že dnes bych byl raději s mojí milovanou. Bohužel Bára měla jinej plán. Setkali jsme se a po dvou hodinách šla za kámošema. Já byl zklamanej, protože jsem dal prioritu před kámošema někomu, kdo jí nedal mě. (Báře jsem původní plá neřekl, tudíž to je i moje vina, že to nedopadnulo dle očekávání)

Jsem malinko zklamanej, ale večerní cígo s kámošem tomu pomůže

Neděle – 28.11.2010

Přes den nic. Čas jsem měl až večer, když šla venčit Čendu (takovej roztomilej pejsek) . Povídali jsme si a řekla mi, že si myslí, že není připravená na vážný vztah i když ho chtěla.

Zeptal jsem se jí: “Mám to brát, že se rozcházíme?”

“Můžu jít s váma v pátek chlastat?”

“Mám to brát jako 5-ti denní pauzu?”

Bára přikývnula hlavou, rozbrečela se a přitom se tak divně pousmála, jako kdyby jí to ničilo a přitom se snažila vypadat, že to je přesně to, co chce. Políbila mě

Myslel jsem si, Že nemůže bejt tak těžký být pár dnů bez ní, ale zmýlil jsem se.

Pondělí – 29.11.2010

Přes den nic až na pár otázek v hlavě, kterých jsem se nemohl zbavit typu “je to vážně to, co chtěla?”. Večer jsem se jí (na chatu) zeptal, jestli mě miluje, a odpověděla nejhorší možnou variantou “Nevim”. Dlouho jsem usínal.

Po dlouhé době se cejtim nešťastně.

Úterý – 30.11.2010

Jsem se celej den koupal ve strašně moc ničivých otázkách typu “co bude dál?” “co se posralo?” “co jsem udělal špatně?” “proč furt brečí?” “kdy se to zlepší?” “políbí mě vůbec?” a na všechny otázky jsem si mohl odpovědět jednim slovem. Nevim. A psychicky jsem se připravoval na to, že se se mnou rozejde. SMSkou mi napsala, že mě miluje, ale nevim, jestli jí mám věřit. Copak nevidí, že mě posledních pár dnů položilo? Že jsem se potřeboval o někoho opřít? A její odpověď byla “potřebuju si pročistit hlavu”

Asi to vyřešim jako Suki. V pátek se vožeru a zapomenu... nebo možná

Středa – 30.11.2010

Strašně snežilo, což mi zrovna nepomáhalo. Po škole jsem jako vždy přišel domů a k večeru si začal psát s Bárou. Neměl jsem z toho všeho dobrej pocit a čekal jsem, že každou chvílí napíše, že se chce rozejít, že to nevydrží a tak…

Pak přišla domů máma a začali jsme se hádat. Poslední kapka. Nasral jsem se, odešel do pokoje, kde jsem poprvý po dlouhý době brečel… břečel kvůli ní, brečel pro ní… pak jsem si uvědomil že i když jsem se na nikoho nechtěl vázat, tak jsem to udělal. Bylo mi všeho líto a bylo mi líto, že mi ubližuje přitom věděla jak to zastavit… obejmutím.

Když jsem se vybrečel, tak jsem jí zavolal, jestli by jsme se mohli setkat, v hlavě mi naskakovalo, že jestli řekne že ne, tak to už ukončim…

Řekla ano…

Setkali jsme se. Obejmul jsem jí. Malinko se usmála. Řekl jsem jí, jak mi chybělo její obejmutí. Zeptal jsem se, jestli mě miluje. Odpověděla, že ano. Políbil jsem jí. Pevněji jsem jí obejmul. Zeptala se, jestli je vše v pořádku. Odpověděl jsem že jestli u ní, tak u mě taky. Odpustil jsem jí. Důvěřoval jsem jí. Miloval jsem jí. Na její tváři jsem viděl slzu. Možná slza štěstí. Možná slza lítosti. Utřel jsem jí tvář. Začal jsem se klepat zimou. Šli jsme se schovat. Povídali jsme si. Dlouho jsme si povídali. Zjistila, že je 19:50. Šel jsem jí doprovodit. Všude hromada sněhu. Zima mi byla jen na nohy a na ruce. Byl jsem šťastnej. Políbila mě. Odešla. Usmál jsem se. Věděl jsem, že to není v pořádku

Jdu si nacpat fajfku

Čtvrtek – 2.12.2010

Přes den nic moc. Psal jsem si s Bárou, která celý den byla doma. Vše vypadalo v pořádku.

Večer jsem šel ke svýmu starýmu kámošovi Makemu. Povídali jsme si, co se stalo jemu, co mě (zprcal mě profesor), pak Bára napsala, že to dál nevydrží. Psal jsem si s ní proč, ona že cítí, že mi ubližuje. Tak jsem si řekl, že má pravdu, že tohle nemá cenu. Nemá cenu chodit s někym, kdo říká, že to nevydrží, další den řekne, že je všechno v pohodě a pak že zase ne. Věděl jsem, že to nemá smysl zachraňovat, že to nechci zachraňovat. Řekla, že si mě nezaslouží, že jsem na ní moc hodnej. Napsal jsem jí, že si chci zašukat. Že je hezkej pocit jí mít pod sebou sténající. Nasrala se. Rozešli jsme se. Zase přes Facebook. KURVA… jinak..

Diky jste skvělé publikum. Tobě taky Báro

Z jiné stránky #1 - IE

2010-11-27T19:49:00.001+01:00

Nyní bych velice rád udělal odbočku od mých citů a myšlenkových pochodů a pustil se do inzerování…

Žijeme v krásné době.. a to, že 3 z 5 hlavních internetový prohlížečů nedávno vyšli ve verzi beta. Ano… mluvím o Firefox 4.0 beta 7, Chrome 9.0.587.0 a Internet Explorer 9 Beta (9.0.7930.16406). A tak bych se o tomto faktu rád nejenom zmínil.

Vezmu to podle doby kdy jsem jaký používal. Asi jako každý jsem začínal na IE. To v nové beta verzi přináší podporu HTML5 na kterou se v poslední době začíná klást hlavní důraz, o něco jiné uživatelské rozhraní, nové vykreslovací jádro Trident (které dokáže pracovat s DirectX), JavaScriptové jádro Chakra, podporu pro CSS3, SVG, WebApps API, oddělený běh záložek, změnila se správa pro vývojáře (spustíte přes F12)

Není kompatibilní se systémy Windows XP… no tak lidi… přiznejte si to… XP vyšli z módy.

Internet Explorer přišel s teorií, že když navštívíme webovou stránku, tak je právě důležitá ona stránka, ne samotný prohlížeč. Tudíž jsou všechny prvky, oblíbené, záložky atd. co nejmenší (adresní řádek má 60 pixelů na výšku), což se může hodit na netbooky a počítače s malou obrazovkou, ale mě samotnému přijde poněkud otravné, zvláště když máte otevřeno několik záložek, tak místo webové adresy uvidíte pouze “http://www…”. Je to hlavně o zvyku.

Hezká novinka je konečně správce stahování, který umožňuje pozastavit, obnovit či zastavit stahování (ale to už ostatní prohlížeče umí dlouho)

Když tak Filtr SmartScreen (viz dolní část obrázku) slouží k chránění před online útoky typu phishing, online podvody, falešnými weby a weby, které distribuují škodlivý software. Toto je jedna z věcí, která byla nejvíce kritizování na tomto prohlížeči.

Microsoft dokonce připravil projekt, kde si můžete vyzkoušet rychlost vašeho prohlížeče.

Pro srovnání vykreslování sem napíšu výsledek, jaký jsem měl při testu Galactic psaný právě v HTML5 – 27 FPS

A jaké máte zkušenosti s Internet Explorerem vy?

Teď si dám od vás pauzu

2010-11-21T10:25:00.001+01:00

uvidíme se zase za rok… nebo možná dřív

Zpráva, kterou jsem nevěděl jestli odeslat

2010-11-21T10:00:00.001+01:00

Jednou jsem se na FB začal skoro hádat s mojí přítelkyní na téma já a "závislost na PC"
Jo, možná mě tíží vědět, kolik mám notifikací, nepřečtených zpráv, kdo po mě potřebuje s čím pomoci, ale závislostí bych to nenazýval.
Nakonec má milovaná napsala něco ve stylu "...ale co když jsi měl holku přes pc tak i to pro tebe bylo lepší ....". Tím to zabila a já jí chtěl vysvětlit, jaký to bylo, ale pak jsem si uvědomil, že by to akorát vedlo k hádce, tak jsem jí řekl, ať na to sere.
Každopádně s váma bych se o tu zprávu podělil...

"ale co když jsi měl holku přes pc tak i to pro tebe bylo lepší ...."
to jsi doufám nemyslela vážně... dovol mi, abych ti vysvětlil, proč to pro mě lepší nebylo. Znáš takovej ten pocit, kdy se slepě zamiluješ do někoho, kdo se stejně slepě zamiluje do tebe, máš pocit, že jsi k nikomu nikdy neměl blíž, snažíš se na toho člověka zapomenout, protože tě ničí na něj myslet, ale čím víc se snažíš, tím hůř ti to jde, hledáš na tom člověku sebemenší chybičku, ale uvnitř víš, že je dokonalej, chceš toho člověka políbit, obejmout nebo aspoň chytit za ruku, ale prostě nemůžeš, protože mezi tebou a ním je 1400 km propast, upadáš kvůli tomu do depresí, který vždy ukončíš hrstkou panáků abys mohla usnout a zapomenout na všechny slzy, s tím, že byli dny, kdy jsi se toho člověka nemohla ani zeptat na to, jakej měl den/co se mu honí hlavou/jestli je vše v pořádku atp.?
Nechtěj to poznat, protože to je jeden z nejvíce ubíjejících a bezradných pocitů co znám... doufám, že aspoň pochopíš, že to pro mě nikdy nebylo lepší.
Taky tě miluju

Políbila mě zatímco brečela

2010-11-16T23:38:00.001+01:00

Dneska jsem se malinko pohádal s mojí milovanou (malinko znamená, že jsme na sebe neřvali, neházeli po sobě květináče, ale urazila se a já byl zklamanej, protože se urazila kvůli mě). Nakonec se i rozbrečela.

A to ta hádka začala tím, že jsem nevěděl, že na Staroměstském náměstí je orloj. Resp. jsem to věděl, ale nevěděl jsem, že se to náměstí jmenuje Staroměstské (v životě jsem to nikdy nepotřeboval… až teď – taková podpásovka). A chtěl jsem změnit téma, jenže jsem zapomněl na pravidlo “před tím, než něco řekneš, popřemejšli o následcích”.

A tak jsem to celý ještě víc posral. Poté jsme se udobřili a já jí řekl něco ve stylu “Jen chci, aby i potom co se rozejdeme jsi na tento vztah myslela s úsměvem a ne tak, že to byla ztráta času a že já jsem čůrák” a moje milovaná se usmála, rozbrečela se a políbila mě zatímco brečela. Byl to krásnej polibek přeplněn rozporuplnými emocemi, přemejšlel jsem, jestli jí mám utišit, jakkoliv jí pomoci a jen jsem se zeptal “to jsou slzy štěstí?” zakývala hlavou že ano. V tu chvíli mi došlo, že je vše v pořádku. Pro jistotu jsem se zeptal, jestli jsem udělal něco špatně. Zakývala že ne a políbila mě ještě jednou. Dokonce i já jsem cejtil, jak mi tečou její slzy po mé tváři a vychutnával si každou chvilku tohoto okamžiku. Poté si utřela slzy párkrát se nadechla, usmála se… a dala si se mnou cígo.

The Letter

2010-11-15T15:02:00.001+01:00

Dneska mi (konečně :-P ) přišel dopis od Norhen. Nejdřív jsem se ho bál otevřít. Říkal jsem si, že to je minulost a jestli ho tedy otevřít můžu. Myslel jsem, že mě hodí do deprese, že budu nasranej / zklamanej / smutnej, tak jsem vzal ruma, dal si panáka, přečetl si ten dopis a kupodivu mě do žádných sraček nedostal… ba naopak. Zjistil jsem, že ta holka byla dobrá jak jako přítelkyně a zároveň je skvělá jako moje bývalá. Nejvíc mě pozvedla věta, kdy říkala něco ve smyslu, že ví, že se o mě Bára postará a že s ní budu štastnej… a to Norhen (i Bára, i já) chce a ono to tak je. Její větu o tom, abych nekouřil jsem ignoroval s úsměvem :-) . A jinak má i ůžasnej styl psaní ^_^

Moment, který neměl končit

2010-11-14T01:12:00.001+01:00

Vylezl jsem ven. Šel jsem na sraz s Bárou. Zase o pět minut pozdě. Proč jí to dělám? Proč nedokážu svojí prdel zvednou dřív? Zahnu doleva. Jdu kolem popelnic, poslouchal něco z alba od Showtek, které nese název Fuck the System. Poslouchal 24. písničku z tohoto alba… Ano… Max Enforcer – Gold (slyšel jsem jí poprvý). Přešel jsem přechod. Všude svítí hvězdy, lampy, okna z paneláků a nápis Albert. Přešel jsem druhej přechod. Všude byla do kostí bijící zima, proč nesněží? Bušilo mi srdce, zrovna jsem jí zahlédl, bušilo mi srdce, blížím se k ní, ty beaty jsou úžasný, všude svítí hvězdy, lampy, okna z paneláků a nápis Albert, a ta melodie je skvělá. Je to jako bílý šum. Chtěl jsem ten moment udělat nekonečným. Kdy už konečně zemřu? Srdce mi bušilo o něco víc, i když jsem to nebyl schopnej určit s jistotou, proč nesněží? Cítil jsem se nejistě, chtělo to panáka na uklidněnou, přitom jsem byl opit euforií, proč jdu tak rychle? proč si ten moment nevychutnám víc? proč nesněží? Všude svítí hvězdy, lampy, okna z paneláků a nápis Albert. Věřim že zase brzo nastane úplně stejnej moment, ale bude o něco hezčí, řekl bych že víc známější, je hezkej pocit se snažit všechnu radost utlačovat v sobě. Hlavou se mi honilo tolik krásnejch věcí. Na co myslí ona? Srdce mi skákalo radostí a já chtěl skákat s ním. Doufám, že se na mě nebude zlobit. Zvedla se. Určitě mě viděla a určitě se usmála. Nevěděl jsem to přesně. Byla tma. Chtěl jsem se vrátit a ten moment si vychutnat ještě jednou. Nebylo úniku. Proč nesněží? Chtěl jsem bejt jednou z těch hvězd. Chtěl jsem svítit na ní. Na mojí Báru. Všude byla zkurvená zima, počkejte… to slovo se sem nehodí. Tohle je můj okamžik. Já si ho budu vychutnávat a budu svítit. Bušilo mi srdce. Euforie. Když v tu chvíli….. mě políbila. Zabila moment a vytvořila vzpomínku. Zpečetila moment. Políbil jsem jí. Ruku jsem položil na její krk. Palcem jí přejel po tváři. určitě se usmála. Proč nesněží? Políbil jsem jí. “Miluju tě lásko”. “Já tebe taky zlatíčko”.

Ruth Flowers (electro rock) - recenze

2010-11-12T16:25:00.003+01:00

Dneska pro Vás mám jednu recenzi. Nedávno (včera) mi kámoška ukázala DJ-ku, která je poměrně populární a zažívá svůj comeback a i když nedělá můj oblíbenej styl, tak se mi svým způsobem líbí a zároveň i hnusí.
Zkuste si nejdříve pustit tuto ukázku a teprve poté čtěte dál

Když tak údajně tato DJka běžela dokonce Londýnský maraton a skončila na 57. místě…
Teď proč ta zajímavost?
Ruth Flowers AKA Mamy Rock(MySpace, Official) je totiž 69ti letá dáma, která jednou údajně šla se svojí pravnučkou do klubu. Místní hudba jí natolik zaujala, že se rozhodla, že bude dělat DJe.
Líbí se mi kvůli tomu, že plně dokazuje, že NIKDY NENÍ POZDĚ DĚLAT DJe. Na svůj věk má poměrně vkus a vypadá docel k ’nakousnutí’… no nechtěli by jste takovoudle pusinku od svojí babičky?

Hnusí se mi, kvůli svý poměrně velký komerčnosti. Nevydala ani jeden jedinej vinil a už má videoklip na svoje samply. Je poměrně komerční a DJ, kterej si neprojde svým undergroundovým obdobím není správnej DJ.

Nemocnost

2010-11-11T09:27:00.001+01:00

Tak jsem byl/jsem nemocnej od 26.10. problém je, že za celou tu dobu se psalo poměrně dost písemných prací a já byl línej jak můj penis a prostě jsem si nenašel chvilku na učení. Nuže. Nyní se cítím poměrně zdráv a zítra nejspíš půjdu do školy. Věřím, že tam dostanu takovou nakládačku, kterou v pátek zase zapiju. (o důvod víc - možná).

Tak se jdu do toho vrhnout. Wish me luck

Toť otázka

2010-11-10T13:49:00.002+01:00

Říkal jsem vám, že mi nechutnají Petry? Víte kdy jsem to zjistil?

A jinak promiň Adamovo čtečko, že tě přehlcuji píčovinami

Do sraček a ještě dál

2010-11-09T10:23:00.001+01:00

Jestli je na světě jedna jediná A4, která na mě nejvíc zapůsobí, tak je to právě tato.

Pokud si někdo nepamatuje, odkud se tento papír bere, tak to bylo, když jsme v 9. třídě měli napsat svoje jméno a nechat papír kolovat, aby každý napsal, co si o daném člověku myslí. Víte jak jsou ty momentky, kdy se na něco podíváte, zamyslíte se nad sebou a jste nasraný, že někdo zjistil kdo jste ještě předtím, než jste to zjistili sami? Tak tohle byla ta chvíle.

Vskutku jsem později zjistil, že se občas chovám jako Emo (bez urážky), že dávám své city poměrně najevo a že nenávidím Pavlatu (s urážkou)

Missed me?

2010-11-07T22:52:00.005+01:00

Tak se vám po dlouhý době hlásím. Omlouvám se za své zpoždění, ale Facebook je hold Facebook. Každý tam může vyjádřit své emoce, tudíž nemá potřebu se rozepisovat na blog. Doufám, že se to změní...

Nuže... kde začít?

Zřejmě jste už někteří pochytili, kdo Je ona Norhen... je to holka, kterou jsem vždy charakterizoval jedním slovem. Dokonalá. Seznámil jsem se s ní přibližně v pondělí 2.11.2009, když jsme měli poslední hodinu POS a já se podíval na Facebook a viděl jednu novou žádost o přátelství. Poprvé když jsem viděl její fotku, tak jsem si řekl: "kurňa... to je kus" a od tý doby se mi pořád honila hlavou... dokonce jsem na ní nemohl zapomenout, když jsem byl s jinou. Možná to bylo prokletí, možná to bylo něco co jsem chtěl (jako ateistovi se mi nepřihodila možnost "doufat v lepší dny") a zjistil jsem, že jsem se do tý holky zamiloval (ona to zjistila o dva dny dřív). Jen podotýkám, že jsem jí nikdy neviděl. Její fotka je ve starším příspěvku a ano... je to kus.

Poté jsem zjistil, že to prostě nejde... člověk v něco doufá, ví že se to stane za 3-4 roky a strašně ho to ubíjí, chytá deprese a tak. Nedávno jsem si řekl, že to musim ukončit a taky se tak stalo.

To byl jednou pátek (v lihu) a poté sobota (v malim lihu), ale na ten den/noc nikdy nezapomenu. Byli jsme s lidma ze sídliště na lavičkách a přišla tam jakási holka. Tak jsem na ní chvilkami koukal, ostatní kolem půlnoci začali odcházet a postupem času jsem tam zůstal já, ta holka a další tři kluci. Ti kluci řekli, že jdou na benzínku pro další krabici a my řekli, že počkáme...

Víte jak se v How I Met Your Mother S01E01 mluví o signálu, kterej ta holka nejdřív dá, než jí políbíte? Já jako signál bral to, že zůstala sama se mnou.

Začala něco vyprávět (ani nevim co), ale v mý hlavě bylo jen "Když jí políbíš, tak můžou nastat dvě situace. Dá ti facku a já odejdu, nebo to bude jedna z nejkrásnějších chvil v mém životě." A taky že to byla nejkrásnější chvíle v mým životě. Políbil jsem jí a ona se mě zeptala "Proč to děláš? Dyť mě neznáš" a já jí odpověděl "věřim, že budu mít dost času na to tě poznat".

A taky že jo. Začali jsme si povídat a přišli oni tři kluci z benzínky, ale přinesli jen pivo. Krabici neměli a tak koupili dvě piva a jedno dali po cestě. Já si později vzpoměl, že nemám papírky a zeptal jsem se té holky, jestli půjde se mnou na benzínku pro papírky.

Tak jsme šli, cestou se poměrně seznámili, vrátili se na lavičku, později ti kluci odešli a mi si tam jen tak povídali až do 4:00 do rána. Poté řekla, že jí je zima a že nemá rodiče doma a jestli se nepůjdem k ní.

Později jsme šli spát a já se ráno probudil vedle Báry. Krásný usměvavý holky, trošku potrhlý ale mojí.

A tak mi došlo, že mi strašně moc chybělo se probudit a vedle sebe mít krásnou holku, usmát se na ní, políbit jí a tak... Mít vedle sebe Báru. Tak jsme si ještě chvilku povídali, pak jsme šli na cígo a já odešel na brigádu. Od tý doby jsem jí vídával (skoro) každý den. Zjišťuji, že nyní prožívám "lepší dny" a navíc v ně nemusim doufat.

Víte, jak se řiká...?

2010-04-08T14:38:00.003+02:00

Víte, jak se řiká, že blondýnky jsou pro kluky, brunetky pro muže?

Asi už jsem muž (totally blew my mind).

The Power Of The Mind

2010-01-21T23:07:00.001+01:00

a děkuji CRU za inspiraci. Asi s mikroblogem budu pokračovat

Trable s PC

2009-07-01T09:20:00.004+02:00

Kamarádovi jsem pujčil Windows 7 RC, později jsem chtěl na můj noťas nainstalovat iDeneeb (Hacnutá verze OS X na platformy PC) a podělal se mi systém. Tudíš jsem musel znovu nainstalovat Windowsi, ale jaký? Mám doma instalačku Visty, ale s ní mám tak blbý zkušenosti, že sem se rozhodl Visty neinstalovat. Vzal jsem tedy instalačku k Windows 7 beta. Po pár dnech mi začal comp hlásit, že verze systému vyprchá do dvou dnů. Tudíž jsem začal vypalovat Windows 7 RC. Nero s trial licencí to nevypálilo a posralo mi to první DVD, vzal jsem keymaker a vypálil znova. Taky se to nevypálilo (druhý DVD v pi*i). Stáhnul jsem Ashampoo, vypálil, ale nebootovalo. Napadlo mě, že ten instalační disk můžu virtualizovat v Power ISO a pak tam vložit dvd, který nebootovalo. "Vložil" jsem virtuální disk a spustil instalaci. Po poměrně krátké době se restartoval pc a naběhla instalace Win7, řekl jsem si, že zkusim dvd nevkládat a kupodivu instalace pokračovala. Tzn., že jsem zbytečně přišel o 3 dvd, které jsem mohl využít na cokoliv jiného.

Jinak Hezký prázdniny

Rasismus

2009-06-22T17:55:00.004+02:00

Tento článek neslouží k propagaci rasismu. Vše, co jsem sem napsal je můj osobní názor vycházející z mých zkušeností a nikomu ho necpu. Já osobně rasista nejsem (nebojte kdybych byl, tak bych to nezatajoval). Snažim se neházet romy do jednoho pytle, ale jde to špatně.

Nedávno mě inspiroval jeden kvíz na FaceBooku.

Jakub si udělal kvíz Co ty a rasismus? s výsledkem Antirasista!

Upřímě jsem se chtěl chovat trochu zdvořile. Možná někdo má zkušenosti s jinou menšinou, někdo kladné, někdo záporné. Já mám VELMI kladné zkušenosti s "negry", vietnamci, japonci, židy, emařema (ty jsou naprosto v klidu --> nikomu nelezou do prdele a jdou si svojí cestou) a spoustu dalších, ale romové. Upřímě, ty mě štvou nejvíc. Jako malý dělají bordel (např. Dědovi furt kradou kryt od kanálu, který nepatří městu a který má před zahradou a musí si škodu platit ze svýho, nebo např. ke mě před několika lety přišla skupinka romů, s tím, že jsem údajně po nich plival... no tak mě zmlátili. A takových zážitků má určitě každý dost...). Řekl jsem si, že by se mělo najít východisko z této situace, jenže toto východisko se nikdy nebude líbit všem. Řešení je několik. Asi se shodnem, že nejlepší pro obě strany by bylo nejlepší, kdyby se romové začali chovat trochu lépe (třeba si vzpomenete na reportáž z Občanského Juda, kdy skupinka romů skákala redaktorce po autě a ještě se radovali, že jsou v televizi) jenže kdo za jejich chování může? DNA? Jejich rodičové? Ne. Za jejich chování si můžou sami. Ano, vim, že i slované jsou občas svině, ale dle mého názoru v tomto mají pořád "nadvládu" romové. Druhé řešení je imigrace. Jenže jak chcete někoho vystěhovat? Vim, že se o to fašisti pořád snaží a vcelku se jim to daří, jenže házet někomu domů zápalné láhve jen kvůli tomu, že je černý? Sice se jim pak povedlo udělat "první vlnu" imigrantů, kteří se stěhují do Kanady a dle reportáže z Českého rozhlasu jsou v Kanadě velmi spokojení. Našemu daňovému systému se uleví a uleví se i spousta lidem. Pak jsou i radikálnější řešení, ale už asi melu sračky.

Další změna plánu

2009-06-21T16:40:00.003+02:00

Tak lidi pozor

Chtěl jsem počkat, až se můj blog rozpadne, sníží návštěvnost a já budu moci začít z novu.

To se ovšem nestalo a já se tedy po velmi dlouhé době rozhodl, že smažu všechny příspěvky a budu tu řešit své (pokud možno neosobní) názory.

Byl bych tedy velice rád, aby všichni neznámí, kteří si dali RSS čtečku na tento blog s názvem Windows 7, tak aby to zase rychle smazali, jelikož jsem se rozhodl tento blog zasvětit jiným věcem.

Předem děkuji za kladné vyřízení mé žádosti